“Hele a co ty tak na těch túrách děláš?”
“Chodím.”
“No to je jasný, ale je to celej den. Přemejšlíš
třeba o něčem?”

Na poslední tůře, která trvala 4 dny,
jsem si myslela,
že budu hluboce přemýšlet.

Při prvním kopci mi hlavou běželo,
že jsem se totálně pomátla a ty 4 dny nezvládnu.

Druhý den jsem dopoledne přemýšlela o tom,
že mám v batohu kus Eidamu,
který se roztekl do žlutavé placky,
a že ho sním na příští zastávce,
protože mi tím ubyde 200g v batohu.

V odpolední fázi přechodu mi běžela hlavou
jediná představa:
Objednám si perlivou vodu s jablečným džusem
do půllitru a vypiju to naráz.
Jakmile jsem lahodný nápoj vypila,
přemýšlela jsem,
kde si dám nohy nahoru,
opřu si hlavu a nebudu už
na nic myslet.

Třetí den byla moje myšlenka spojená s koupelí.
Všude byl nedostatek vody,
prameny a potoky vyschly.
Jakmile se objevilo jezero,
neváhala jsem ani vteřinu.
To, že jsem neměla plavky
a bylo kolem mě dalších 10 lidí,
mi v tu chvíli bylo úplně jedno.
A pak už jsem myslela zase jen
na “AppleSchorleGroseAjnmalbite.”

Den poslední byl ve znamení
“Ať už ten sestup 1500 metrů skončí,
nebo mi odejdou kolena a stehna.”

Cesta domů měla jedinou myšlenku:
“Jak já se těším na sprchu a svojí postel.”

Takže jo. Když jdu, přemýšlím.

Krásný víkend.
MaFa

#hory #turistika #pribehyzivota #mafakouc #cestounecestou